ElCamino.Cz

okruh Tábor

 

14. ledna 2012

 

vzdálenost: 22 km

 

náročnost: 1/5

 

trasa: vlakové nádraží Tábor – Hrad Kotnov a Bechyňská Brána – Klokoty – Harrachovka (lávka u Harrachovky) – Matoušovský mlýn – Vlásenický potok – Mohyly – U obrázku – Dražičky – lom U Lhotky – Hnojná Lhotka – Vlčí důl, horní rozcestí – lesopark Pintovka - studánka Sv. Eleonory - vlakové nádraží Tábor

profil Tábor Tábor mapa

Na druhou lednovou sobotu jsme byli pozvaní na mejdan do města Tábor, protože jsme v tomto historickém husitském městě ještě nikdy nebyli, napadlo nás spojit párty s procházkou kolem řeky. Tábor nás přivítal v bělostném obleku, což v kombinaci se zimním sluníčkem vytvářelo až slavnostní dojem. V útulné restauraci Harrachovka jsme se na začátku cesty posilnili, a pak vyrazili údolím kolem řeky Lužnice. U Matoušovského mlýna přišla trošku zrada, měli jsme v plánu, přejít tady řeku a podívat se do chráněného území Vlásenický potok. Z lávky však zbyly jen pilíře, a tak jsme si pouze prohlédli ústí toku z druhého břehu. Duchové nám naštěstí dovolili projít přes mohylové pohřebiště, a tak nás za chvilku přivítali Dražičky. Žlutá značka zde bohužel byla odkloněna mimo obec po poli kolem aktivního lomu, což byla trošku škoda, protože jsme si nemohli, prohlédnou zámek, kapličku ani hasičskou zbrojnici. Náhradou nám byl krásně osvětlený lom. V Hnojné Lhotce jsme potkali poručíka Columba, jak zamyšleně ometá auto od sněhu, že by Lhotkou cloumal nějaký zapeklitý zločin:-)? Tábor pak už byl skoro na dohled, a tak jsme to výjimečně zvládli bez čelovek. Snad se výlet líbil i Kačence, která nás tentokrát doprovázela.

Matoušovský mlýn

 

Evropsky významné lokality (EVL) - Lužnice a Nežárka, Údolí Lužnice a Vlásenického potoka

Jelikož je údolí řeky Lužnice zařazeno do soustavy Natura 2000 – celou dobu nás provázela oblast vyhlášena jako Evropsky významná lokalita (EVL).

 

Záplavové území Lužnice vyniká velmi cennými lučními porosty s občasným výskytem dřevin a s množstvím různě rozlehlých stálých i periodických tůní a slepých říčních ramen. Tůně jsou hluboké s poměrně velkou vrstvou bahna bez výraznější vegetace i mělké zarůstající po celé ploše vodní a litorální vegetací. Údolí Lužnice pod Táborem je úzké, místy až kaňonovitého charakteru. Je převážně zalesněné, s poměrně přirozenou skladbou porostů.

Kotnov

 

Bechyňská brána a věž Kotnov

Dominantu nejstarší dochované architektonické památky v Táboře představuje z daleka viditelná věž Kotnov, nazývaná podle bájného zakladatele hradu. Hrad byl založen pravděpodobně v druhé polovině 13. století, avšak první zmínky jsou až z roku 1370. Roku 1532 zasáhl hrad rozsáhlý požár, ten posléze ztratil na svém významu a sloužil již jen převážně k hospodářským účelům. Na počátku 17. století se z hradu stal pivovar, na začátku 20. století byl z části zbourán, aby se na jeho místě mohly vystavět průmyslové stavby. K věži přiléhá hradní brána, zvaná Bechyňská, která zůstala od svého postavení v roce 1420 téměř v původním stavu. V působivém prostředí jejích gotických interiérů je umístěna stálá expozice s názvem Život a práce středověké společnosti.

 

Klokoty Klokoty

Poutní místo Klokoty jsou dnes předměstí města Tábora. Leží na jeho západním okraji asi 2 km od centra vysoko nad údolím řeky Lužnice. Ojedinělý barokní komplex vystavěli benediktýni v letech 1701 - 1730. Jeho centru dominuje jednolodní kostel Panny Marie, dokončený roku 1708.

 

Harrachovka

Harrachovka - "Harrachova besídka" - byla založena již v červnu roku 1901 na levém břehu řeky Lužnice v místech, kde dnes stojí tzv. Harrachova lávka. V padesátých letech byla restaurace zrušena a zcela zničena. V šedesátých letech pak tehdejší státní podnik Jednota nechal na druhém břehu reky Lužnice o několik stovek metrů proti proudu reky postavit novou restauraci s názvem Harrachova.

Po roce 1990 byla restaurace uzavřena a zcela zdevastována vandaly. Až v roce 1998 ji zakoupil současný majitel Josef Rous, který jí celou opravil a zrekonstruoval a opět tak nabídl turistům a obyvatelům města Tábor příjemné místo k odpočinku a posezení.

Harrachovka

 

Matoušovský mlýn

Původně dvorcový statek s excentricky, u náhonu situovanou, dodnes dochovanou budovou mlýnice.

 

Přírodní památka Vlásenický potok

Jde o dolní část toku potoka před jeho vyústěním do Lužnice, s přilehlými lesními porosty, tvořící členitý údolní systém o celkové rozloze 34,65 ha. Území je tvořeno zachovalým, hluboce zaříznutým až kaňonovitým údolím stejnojmenného vodního toku s přirozeným kamenitým dnem. V severní části území se okolo potoka zachovaly místy olšiny, na které navazují na stráních porosty smrku ztepilého s malými skupinami jedle bělokoré. Menší jižní část, která je poměrně strmá a končí u vtoku do Lužnice skalním masívem místně zvaným Jelení skok, tvoří víceméně přirozené listnaté porosty lipové a habrové doubravy. Předmětem ochrany je především ohrožený druh pérovník pštrosí, kapraďorost, který se zde vyskytuje v poměrně silné populaci podél potoka.

 

Mohylové pohřebiště Mohylové pohřebiště

V lese zvaném Kukle, vysoko nad hladinou Lužnice se nalézá velice zajímavé, prastaré a tajemné místo - rozsáhlé mohylové pohřebiště.

Dnes patrně největší zachovalé mohylové pohřebiště v Čechách o téměř stovce mohyl v pravidelných západovýchodních řadách. Pohřebiště má jedno velice smutné prvenství - patří o jedno z nejzničenějších pohřebišť, kde je téměř každá mohyla poškozena (amatérské hledání pokladů). Kopalo zde i několik archeologů, z nichž nejdůležitější zjištění přinesl výzkum Antonína Beneše z let 1976-7. Tehdy byly prozkoumány tři mohyly. Jedna z mohyl obsahovala žárový pohřeb se zbytky lidských i zvířecích kostí a s několika sty zlomky slovanské keramiky. Další dvě mohyly obsahovaly kostrové pohřby dítěte a staršího muže. Dospělý pohřeb obsahoval nádobu u nohou kostry, další rozbité nádoby, křesadlo u hlavy, železnou ocílku a velký krystal křemene. Obě kostry ležely hlavou k východu. Ze zničených mohyl na jižním okraji pohřebiště pochází i několik bronzových náušnic.

Mohyly pocházejí z období halštatského až slovanského, jejich přesný původ je nejasný především ve vztahu k okolnímu osídlení. Nejstarší mohyly pochází z pravěku, z mladší doby železné, i když většina mohyl patří staroslovanskému období.

 

obec Dražičky

zajímavosti:

 

lom u Lhotky

lom U Lhotky

Lom je stěnový, rozfáraný a otevřený etážemi o maximální výšce 17metrů, těžená hornina – syenit (hrubozrnný hlubinný magmatit (vyvřelá hornina) intermediálního složení).

 

Naučná stezka Pintovka (délka 6,5km)

Naučná stezka Pintovka prochází stejnojmenným lesoparkem, její zaměření je přírodovědné a lesnické. Seznamuje návštěvníky s dřevinami, které se v lesoparku vyskytují, upozorňuje i na živočišné druhy, které zde žijí, a připomíná problematiku lesního hospodářství a myslivosti. Stezka, na níž je 31 zastavení osazených informačními panely, je určena především pěším návštěvníkům, ale je dobře sjízdná i pro cyklisty. Na řadě míst jsou velmi pěkné výhledy do údolí Lužnice.

 

studánka Sv. Eleonory

Pramen svaté Eleonory je považován za mírně radioaktivní a má díky tomu příznivé účinky na kosti a klouby.