ElCamino.Cz
vaření

CO DOBRÉHO DO EŠUSU ?

 

Při volbě jídelníčku na cestách je rozhodující několik zásadních faktorů:

 

1) Veškeré jídlo si většinou celou dobu budete nosit na zádech

Dle vlastní zkušenosti bývá váha batohu nepřímo úměrná schopnosti užít si výlet. Každý má svoje hranice jinde, ale u mě, když váha batohu překročí 20kg, přestávám vnímat krajinu kolem sebe a celý výlet tak trochu ztrácí smysl. Postupem času jsme se tak dostali na potraviny maximálně vysušené.

 

2) Odpadky byste si měli odnést s sebou dolů do údolí

smetí

Mezi jednu z předních horalských zásad patří, že odpadky je třeba odnést si s sebou dolů do civilizace. Ve Slovinsku nás pobavila cedulka, která na tuto zásadu upozorňovala, visíc vedle veřejné popelnice. Neberte proto s sebou žádné konzervy, plechovky nebo skleničky. Tahle zbytečná „mrtvá váha“ vás pak bude tížit celý výlet.

 

3) >Budete se potýkat s nedostatkem vody

Problém s vodou je vždycky resp. vodu prostě k životu potřebujeme, je dobré mít zásobu pro všechny případy a je děsně těžká. Většinou taháme 1,5 – 3litry s tím, že průběžně doplňujeme. V kvalitních mapách jsou zakresleny prameny, ale nemůžete se na to 100% spolehnout. V případě nouze přicházejí na řadu přípravky na dezinfekci vody, které je dobré mít vždy s sebou. Nám se osvědčil SANOSIL bez zápachu a zabarvení.

 

4) Většinou máte na celou „kuchtící“ akci málo času

Místečko na vaření je dobré začít vybírat dostatečně dopředu. Jak se připlíží hlad, už je pozdě. Ideálně, aby celková příprava jídla nezabrala víc jak 30 minut. Vyhnete se tak hádkám s partnerem a zbytečnému vyjídání zásob.

 

5) Na cestách bývá HLAD

Paradoxně jsme se shodli, že při celodenním vysedávání v kanceláři toho spořádáme víc než při výstupu na třítisícovku. Podněty jsou většinou silnější než chutě, sladkost dodá energii, ale v průběhu dne vás hlad stejně dožene. Je dobré se neodbývat, dát si jídlo kvalitní, výživné, ale zároveň lehké.

 

6) Gulášová polévka 5x jinak vás brzo přestane bavit

No a pak je samozřejmě důležitá pestrost, kterou zajistí nejrůznější koření. Aby jídlo nebylo jen „hmota“, osvědčila se nám semínka, které dodají jídlu křupavost, zajímavou chuť a výživnost. Tavený sýr pokrm zahustí a na dlouhých cestách vydrží.

 

No a po mnohých cestách jsme metodou „pokus – omyl“ vypracovali několik receptů, které si můžete uvařit klidně i k nedělnímu obědu, když máte málo času :-)

 

Houbová extáze

houbové špaldoto

špaldoto

eidam

doba přípravy: 30 -35 min

Výživné a velmi chutné. Špaldoto si můžete vylepšit sběrem nejrůznějších hub a houbiček.

 

Špalda je druh rozpadavé pšenice. Byla pěstována v Evropě již před 8000 lety, pěstovali ji Egypťané, Keltové i Germáni. Později ustoupila šlechtěné pšenici, která vykazovala vyšší výnosy. V současnosti je špalda považována za zdravější alternativu šlechtěné pšenice s vyšším podílem minerálních látek a bílkovin.

Špalda je druh pšenice, který se pěstuje již po tisíce let a neprošel procesy šlechtění. Díky tomu si zachovala řadu charakteristických vlastností a je pro nás přirozeným zdrojem bílkovin, vitamínů i minerálů, zrovna jako důležitých sacharidů. Z vitamínů je třeba jmenovat hlavně vitamíny skupiny B, z minerálů draslík, hořčík, fosfor a zinek. Mimo cenných látek má pro nás špalda ještě jeden bonus – dle odborníků totiž působí blahodárně na imunitní systém.

 

Bulgur s příchutí Indie aneb kari to vždycky zachrání

bulgur s červenou čočkou

kari

bulgur

semínková směs (dýňové, slunečnicové, piniové, sezamové,….)

tavený sýr

doba přípravy: 20 - 25 min

Jednoduché rychlé jídlo, které hodně vylepšíte směsí nejrůznějších semínek.

 

Bulgur je součástí zdravé kuchyně Středomoří, v oblastech Středního Východu, v Turecku, v severní Africe i v Indii, kde se využívá k přípravě řady tradičních oblíbených jídel - nejznámější jsou pilafy, ale také kibbehy a především tabbouleh, což je bulgurový salát se zeleninou a bylinkami, původem z Libanonu a Sýrie.

Bulgur je vyroben z celozrnné tvrdé pšenice, která byla oživena namáčením. Zrno se umyje, uvaří, usuší a vyloupe. Čili tvrdá pšenice naklíčená, předvařená, usušená, nadrcená. Došlo k částečné přeměně škrobů na jednoduché cukry. Následným usušením a nadrcením nahrubo vznikl jedinečný výživový produkt, který máme v oblibě především pro jeho snadnou přípravu, lehkou stravitelnost a osobitou oříškovou chuť.

Zdroj důležitých látek - především vitamínu A, fosforu, železa a hořčíku. Má vysoký obsah vlákniny a nízký obsah tuku.

 

Hrnečku vař

kus-kus

kuskus

sušené omáčky dle libosti

směs semínek

tavený sýr

doba přípravy: 15 -20 min

Zrovna na posledním výletě jsme se shodli, že nenáročný konzument by klidně s pytlíčkem kus-kusu vydržel celý týden. Stačí trochu vody a kus-kus vám nabude do nevídaných rozměrů. Omáčkou ho ochutíte pokaždé jinak a jde udělat i na sladko.

 

První historicky doložený záznam o kuskusu pochází ze 13.století z hispánsko-muslimské kuchařky. Tam se nachází recept, který prezentuje kuskus jako pokrm známý po celém světě. Dokonce jej měli v povědomí členové královské rodiny Nasrid v Grenadě.

V současné době je kuskus velmi oblíben v Egyptě a také na Blízkém východě. Zásadní roli hraje v zemích jako Maroko, Alžír, Tunisko a Západní Libye.

Jedná se o těstovinu vyráběnou ze semoliny (druh tvrdé pšenice, která je pro výrobu kuskusu nejvhodnější). Existuje několik druhů kuskusu, pro naše zdraví je rozhodně nejlepší tzv. celozrnný kuskus. Ten je zpracováván z celých zrn pšenice včetně slupek a tak si uchovává všechny zdravé látky, zejména vlákninu. Jednotlivá zrnka mají velikost okolo jednoho milimetru.

 

Brkaše

bramborová kaše s mlékem

sójový granulát s příchutí šunky

kari

soja

doba přípravy: 20 - 25 min

A na závěr skvělý objev z Jižní Ameriky – brambory!

 

Domovinou brambor je Jižní Amerika – zde je Inkové pěstovali ve dvou klimaticky rozdílných oblastech – první oblastí bylo Peru a Bolívie, druhou pak oblast Chile. Původně se brambory pěstovaly jako okrasné rostliny, teprve až později se začaly pěstovat pro své hlízy. V Evropě se poprvé objevily koncem 16. století.

Přibližně tři čtvrtiny obsahu brambor tvoří voda. Poslední čtvrtinu pak tvoří škrob, vitamíny, minerály (například brom, draslík, fosfor, hořčík, mangan, měď, molybden, nikl, sodík, vápník, zinek, železo), tuky, vláknina, bílkoviny, pektin, polysacharidy (sacharóza, glukóza a fruktóza), aminokyseliny, organické kyseliny a chlorofyl.

Brambory mají pozitivní vliv na svaly, klouby, kosti, šlachy, krvetvorbu a metabolismus. Díky obsahu draslíku mají brambory blahodárný vliv na srdce a cévy. Příznivý účinek mají také na stav, vlasů a nehtů. Šťáva ze syrových brambor má projímavý účinek, pomáhá při křečích a má příznivý vliv na trávicí systém.