ElCamino.Cz

Silvestrovský výlet – okruh přes České středohoří s výstupem na Milešovku

 

31. prosince 2011

 

vzdálenost: 41 km

 

náročnost: 4/5 (předposlední úroveň náročnosti jsme zvolili zejména díky ročnímu období – brzká tma a sníh viz text níže)

 

plánovaná trasa: obec Dřemčice – vrch Kuzov – obec Staré – obec Leská – kopec Houžetín – Kozí hřbet – vrchol Hradišťany – Hradišťanská louka – Buková hájovna – Lukov – Štěpánovská hora – U Velké jedle – vrch Pařez – Pod Březinou – Černice – Pod Milešovkou – Milešovka – Milešov – Ostrý – penzion Kocourov – Medvědice – Lipská hora – obec Lhota – Děkovka – Hrádek (Oltářík) – Blešenský vrch – obec Dřemčice

 

skutečná trasa: obec Dřemčice – vrch Kuzov – obec Staré – obec Leská – kopec Houžetín – Kozí hřbet – vrchol Hradišťany – Hradišťanská louka – Buková hájovna – Lukov – Štěpánovská hora – U Velké jedle – vrch Pařez – Pod Březinou – Černice – Pod Milešovkou – Milešovka – obec Milešov – Ostrý – penzion Kocourov – obec Medvědice – obec Lipá – obec Mrsklesy – obec Lhota – obec Skalice – obec Staré – obec Dřemčice

Podélný profil mapa Milešovka

K rozporu mezi naplánovanou a skutečnou trasou došlo velice jednoduše, upřímně řečeno jsme to i trošku očekávali (čelovky jsou standartní vybavení každého výletu). Cesta byla moc krásná, a tak jsme si jí užívali, kochali se a tím pádem zdržovali. K zásadnímu záseku pak došlo při výstupu na Milešovku. Kupodivu jsme nebyli jediní, kdo dostal nápad zdolat poslední den končícího roku nejvyšší horu Českého středohoří, ale naopak, byla tady tlačenice jak před orlojem v celou. Díky čerstvě napadlému sněhu, teplotě kolem nuly a velkému cesta množství dusajících lidí, se cesta na Milešovku proměnila v jednu velkou klouzačku. Jeden krok nahoru a dvě sklouznutí dolů. Kája s láskou vzpomínal na svoje trekové hůlky a já tlumeně nadávala. Nicméně hůlky a nesmeky by se fakt hodily.

No, a když jsme kolem čtvrté doklouzali pod Milešovku, bylo jasný, že dneska už to za světla nestihneme a budeme muset vymyslet nějakou alternativu naší plánované trasy.

V obci Kocourov nám byl doporučen stejnojmenný penzion k návštěvě a musím říct, že stál za to. Příjemná obsluha, hezké prostředí, skvělá polévka i zmrzlinový pohár. Nad mapou jsme se shodli, že trasa zkrátit nepůjde, ale dál to vezmeme po silnici. Sníží se tak riziko, že zabloudíme a na Silvestra se nedá očekávat silný provoz.

No a musím říct, že ta cesta byla prostě skvělá. Sníh se měkce sypal z nebe a třpytil se ve světle čelovek, nikde nikdo, jenom obrysy zvlněné krajiny a v dálce vybuchující barevné ohňostroje. Postupně jsme minuli šest vesniček s vánočně nazdobenými domky. V sedmé na nás čekalo pod čerstvou pokrývkou naše auto.

 

Zajímavosti, které se dají během cesty vidět, ponecháváme, tak jak jsme je měli naplánovány, když vyrazíte na výlet jinou část roku než v době nejkratších dnů, určitě je stihnete, oběhnout všechny :-) cesta2

 

Přírodní památka Kuzov

Skalnatý vrch (414 m n.m.) porostlý nepůvodní borovicí černou, vystupující nad údolím potoka Granátka. Výrazné skalní hřbety vystupují nad okolní porosty. Vrch tvoří dva skalnaté hřebeny, z nichž tomu nižšímu obyvatelé pro svůj tvar říkají „Lví hlava“. Jedná se o zajímavou geologickou lokalitu s pestrou teplomilnou květenou.

 

Přírodní rezervace Hradišťanská loukaPodhorská louka na plochém vrcholu druhé nejvyšší hory Českého středohoří Hradišťany Hradišťanská louka (752 m n.m.). Rezervace byla původně zřízena pro ochranu květeny orchidejové louky. Během posledních 50 let však bohužel došlo k podstatnému ochuzení druhového složení. Příčinou byla zřejmě nevhodná technologie hospodaření včetně používání umělých hnojiv.

Hradišťanská louka je pozoruhodná i z archeologického hlediska, na travnaté náhorní plošině jsou jasně zřetelné stopy po starém hradišti oválného či kruhového tvaru, které bylo obklopeno dvojitým valem z čedičových kamenů, val je zde místy vysoký až 2 metry. Jedná se o hradiště z doby knovízké kultury (pozdní doba bronzová až doba železná - 8. až 6. století př. n. l.).

 

Vrch Pařez

Lesnatý znělcový vrch, třetí nejvyšší v Českém středohoří s výškou 735 m n.m., jižně od Kostomlat, tyčící se nad zříceninou hradu Sukoslav.

Hrad vznikl v první čtvrti 14. století v místech, kde v 10.století stávalo slovanské hradiště. V současnosti je zřícenina volně přístupná, kromě hradní věže. O areál hradu pečuje Občanské sdružení pro záchranu hradu Kostomlaty.

 

Národní přírodní rezervace Milešovka

Milešovka je nejvyšší horou Českého středohoří (837 m n. m.) a největrnějším místem České republiky. Milešovka Pro krásný kuželovitý tvar nazývána královnou Českého středohoří. Téměř celý jižní svah kopce a horní část severní strany je chráněno národní přírodní rezervací (NPR). Důvodem ochrany jsou, lesní společenstva na svazích kopce a rostlinná společenstva skal a sutí. Jednou ze zajímavostí je asi třicetimetrová stěna Výřích skal přecházejících v rozsáhlou oblast kamenitých sutí. Díky dalekému výhledu je Milešovka důležitým turistickým cílem. Na vrcholu je meteorologická observatoř ÚFA AVČR, pracující zde od roku 1905 a rozhledna.

 

Milešov - zámek

Milešovský zámek se tyčí na skalnatém návrší pod královnou Českého středohoří Milešovkou a právě na Milešovce se odpradávna prohánějí ty nejsilnější větry v celém kraji.

Vítr se na vrchu Hromové hory, jak se též Milešovce říká, prohání po celý dlouhý rok a vždy, když přijde bouřka, tuze zesílí a prudce vane mezi všemi vrchy i v údolích pod nimi.

Říká se, že vždy jednou do roka se přižene prudká bouře, strhne se strašlivá vichřice, celé nebe během pár okamžiků ztemní a děsivě naduté mraky se po něm líně povalují. Poté se v mžiku spustí déšť, hromy ohlušují vše živé a blesky protínají černé nebe a jeden za druhým sjíždějí k zemi.

Milešov

Právě v takový hrůzný čas ožívá na milešovském zámku duch bývalého zdejšího pána a zakladatele. S prvním strašlivým hromem se probudí, vystoupí odkudsi do zámku a prochází se po chodbách.

Pánův duch je téměř neviditelný, jen průsvitný stín mužské postavy se míhá na stěnách a s každým novým bleskem se hlasitě zasměje a potom začne opět skučet jako meluzína. Na okamžik vždy zmizí a objeví se úplně jinde.

Avšak bouře netrvá nikdy věčně a právě zmizení ducha předpovídá její konec. Poté, co ustane skučení, každý ví, že duch již poznal, že hrom, který zaburácel, byl poslední a on proto musí odejít zpět do své tajné skrýše.

Všechno se krátce nato uklidní, bouřka přestane běsnit a již jen drobné kapky deště svlažují překrásný kraj Českého středohoří. A když duch milešovského pána usne docela, objeví se na nebi barevná duha.

 

Ostrý

Lesnatý čedičový vrch (553 m n.m.). Na skalnatém vrcholu zříceniny gotického hradu, založeného kolem r. 1433, roku 1565 již opuštěného.

Někdy před rokem 1784 se jistému zedníkovi z nedaleké vsi zdálo, že na hradě nalezl peníze. S povolením od vrchnosti zbudoval prý na hradě dřevěný pivní šenk i s tanečním Výhled z Milešovky parketem a mimoto zde prováděl i různé výkopy. Poklad údajně nenalezl, jen staré podkovy a jiné haraburdí. Ani jeho pivnici štěstí nepřálo, neboť byla stržena divokou vichřicí. Na hrad Ostrý nezapomněla ani lidová slovesnost. Ta praví, že se na zpustlém hradě usídlili bratři Paška a Pole, obávaní loupežníci zdejšího kraje. V okolních vsích o nich dodnes kolují živé příběhy i písně.

Zachovaly se zbytky okrouhlé bašty, brány a hradby, na nejvyšším místě zbytky paláce.

 

Penzion Kocourov ve stejnojmenné obci

Příjemná čistá hospůdka, kde se dá, odpočinou a zakousnout něco dobrého.

 

Přírodní rezervace Lipská hora

Výrazně asymetrická trachytová kupa (689 m n. m.). Přírodní rezervace zahrnuje jižní polovinu svahů a vrcholovou část. Vrchol hory je tvořen pásmem skal s jevy mrazového zvětrávání, dochází zde k tence deskovitému rozpadu horniny.

Rezervace byla vyhlášena za účelem ochrany řady vzácných druhů rostlin, především hvozdíku sivého a medvědice lékařské. Na vrcholové stepní lysině byl v neobvykle vysoké nadmořské výšce pozorován pavouk stepník rudý.

 

České středohoří

Hrádek Oltářík

Malý hrad Oltářík na strmém skalnatém kopci u Lovosic, stavební podnik známého husitského hejtmana Jakoubka z Vřesovic (založen po r. 1426), je dobrým dokladem změny myšlení stavebníků vyvolané husitskými válkami. Díky své nepřístupné poloze byl Oltářík velmi pevný, pro následující doby míru však současně prakticky odsouzený k zániku. Mimo samotných zbytků hradu návštěvník ocení daleký kruhový rozhled, který toto místo skýtá.

 

Blešenský vrch

Blešenský vrch je zalesněná čedičová hora, jenž se nachází asi 6 km západně od města Třebenice nad vsí Blešno. Hora je známá svým výskytem sesuvů půdy. Na západním ostrohu lze nalézt drobné stopy zříceniny malého hrádku s hradním příkopem. Z vrcholku hory je dobrý výhled zejména k jihu na vrch Kuzov a vrch Baba u Děčan.

 

zajímavé odkazy a další tipy na výlety: www.ceskestredohori.cz