ElCamino.Cz

okruh Houska

 

7. ledna 2012

 

vzdálenost: 30 km

 

náročnost: 2/5

 

trasa: obec Víska – Suchý Mlýn – skalní byty – obec Nosálov – Vrátenská hora – Na Fučíkovském - Pod Lipovým vrchem – hrad Houska – Pod Houskou – Bořejov – Ždírec – Lučinaté údolí – obec Okna – Žďárské polesí – Pankráce rozcestí – Suchý Mlýn – obec Víska

profil Houska mapa Houska

Navzdory nepříznivé předpovědi počasí jsme se vydali na cestu do tajemných lesů kolem hradu Houska. Zamračené počasí právě dodávalo výletu ten správný strašidelný nádech – lehký opar, rozbahněná cesta, podivné schody vedoucí do vodní říše...u Suchého mlýna to skoro vypadalo, že na nás někdo vykoukne ze skalního doupěte. V Nosálově začalo vydatně sněžit a roubenkám to dodalo přímo pohádkový nádech. Na hradě Houska nás přivítali dva „mazleníchtiví hlídači, kteří nám předváděli perfektní jógové ásány - „pes hlavou nahoru" a „pes hlavou dolů". Snažila jsem se psíků vyptat na tajemné síly, které opřádají hrad, ale spíš to vypadlo, že by si dali něco dobrého. Ke sněhu se postupně začal přidávat i déšť a přeskakování kaluží už přestávalo být pomalu zábavné. Humor nám definitivně došel ve vesničce Ždírec, kde nás cedulka Klubu českých turistů informovala, že cesta po zelené do obce Okna byla zrušená.

„Jáááák zrušená??? ”

„A kudy teď asi máme jít?”

Náhradní varianta tady nebyla, a tak jsme se drželi původního plánu. Cesta byla zrušena zřejmě nedávno, stále ji lemovala zelená značka.

No a z Oken, že to byla jenom taková mokro – blátivá čvachačka, navíc výhledem, že kolem těch děsně strašidelnejch sklalních bytů teď půjdeme za tmy tmoucí.

„A Kájo, jsme už teď dost daleko od tý Housky?"

„Jo neboj, a nasaď si čelovku."

 

Skalní byty

Suchý Mlýn

 

Na cestě mezi obcemi Nosálov a Bezdědice, stávala samota zvaná „Suchý mlýn“ Stálo zde celkem pět obytných stavení s chlévy a sklepy vysekanými ve skále. Podle názvu lze usuzovat na existenci mlýna. Otázkou zůstává, zda pod názvem „Suchý“ nemáme hledat příčinu jeho zániku. Samotu krom toho opřádají zajímavé pověsti.

 

Suchý mlýn prý nikdy nezpracovával obilí a sloužil jen jako útočiště lupičů. Podle legendy jedním z tajných vůdců byl mlynář. Jednou zlotřilci unesli dívku z Bezdědic, dceru rychtáře. Té se podařilo uprchnout a po svém návratu prozradila loupežnický úkryt. Trestná výprava všechny lotry pochytala a potrestala.

 

Skalní byty

 

Pískovec jakožto hornina, kterou lze snadno opracovávat, byla využívána v oblasti CHKO Kokořínsko k budování obytných prostor nazývaných skalní obydlí. Ta sloužila jako dočasná útočiště pro obyvatelstvo z nižší sociální vrstvy, které v dané lokalitě pobývalo pouze sezónně, či jej obývali ti, kteří po určitou dobu neměli prostředky k vybudování nebo koupi domu. Mnohá skalní obydlí měla i svá čísla popisná a sloužila i jako obecní byty. Obecně se předpokládá, že nejvíce byla skalní obydlí zhotovována v průběhu 18. a 19. století.

 

Obec Nosálov

roubenky

 

Krásná vesnička Nosálov se nachází v malebně zvlněné krajině Polomených hor ve výšce 382 m n. m. Obec je rozložena na jihovýchodní úbočí Vrátenské hory, jejíž vrchol je zakončen ve výšce 508 m n. m. ocelovým objektem rozhledny.

 

Obec je uváděna jako příklad gotické vsi složené z "franckých dvorců". Jedná se o jedinečný soubor původních chalup z přelomu 18. a 19. století. V roce 1995 byla díky svému ucelenému architektonickému jádru tato část obce vyčleněna jako vesnická památková rezervace.

 

Vrátenská hora (508 m n. m.) - nejvyšší vrchol Kokořínska

 

Hora vznikla v třetihorách sopečnou činností. Na rozložité kupovité vyvýšenině stojí dvě obce - Nosálov a Libovice. V Nosálově (380 m n. m.) můžeme obdivovat málo vídaný soubor roubených patrových statků s pavlačemi a empírovými bránami ze začátku 19. století. Obě obce jsou pozoruhodné chráněnými malolistými lípami.

 

Předchůdkyní dnešní rozhledny na Vrátenské hoře byla upravená hasičská dřevěná věž na sušení hadic, kterou sem v roce 1893 přemístili hasiči ze Mšena. Stavba vydržela stát údajně do roku 1916, kdy ji strhla vichřice. Sdružení obcí Kokořínska (SOK) si v roce 1992 si dalo za cíl postavit na Vrátenské hoře vyhlídkovou stavbu.

 

Rozhledna nabízí kruhový výhled. Spatřit lze hrady Bezděz a Ralsko, Bukovou horu s vysílačem, část Českého středohoří s Milešovkou a za dobré viditelnosti i část Jizerských hor.

na cestě

 

Tajemné síly na hradě Houska

 

Traduje se, že hrad Houska by měl být starší než hrad Bezděz, který patří mezi naše nejstarší dochované hrady vůbec. První otázkou, která se nabízí, je, proč byl vůbec hrad Houska postaven. Houska stojí v místě, které nemá ze strategického hlediska žádný význam. Nestojí poblíž žádné zemské stezky, nebyl hradem královským, neplnil ani funkci hraničního hradu, byl postaven v naprosto pusté krajině bez dostupného zdroje vody. Neexistuje žádný důvod, proč by měl být tento hrad zbudován. Velmi zajímavý je i po architektonické stránce - celý obranný systém zaměřený proti "vnitřnímu nepříteli". Snad se zde střežilo "něco", co se nesmělo dostat ven.

 

Podle legendy byl hrad zbudován na skále, ve které vedla průrva až do pekla. Peklem můžeme rozumět v podstatě cokoli. Právě nad touto průrvou má stát hradní kaple. Tajuplnost kaple ještě podporuje fakt, že její zdi jsou neustále vlhké a porostlé lišejníkem, ale okolní stěny jsou naprosto suché. Traduje se také, že v podzemí hradu je množství Houska podzemních chodeb a prostor, v nichž mají být pohřbeny jisté věci a kostry nelidí. Místo, kudy bylo možno do těchto chodeb vstoupit mělo být označeno nad dnes již neexistující hradní bránou.

 

Je možné, že ještě předtím, než byl hrad Houska postaven, bylo toto místo natolik zvláštní, že připoutalo pozornost tehdejší vládnoucí třídy.

 

Po celá staletí se na téměř bezvýznamný hrad, který ležel mimo všechny obchodní stezky, sjížděli významní čeští páni.

 

Snad zde i existoval nebo existuje přestup do jiného světa, jehož obyvatelé mohou být od nás natolik odlišní, že splňovali představu o obyvatelích pekel.

 

Podle jiné legendy se na Housce a v jejím okolí zjevuje postava v černé mnišské kápi, která nemá obličej a sleduje opovážlivce, kteří by chtěli Housku navštívit v noci nebo zde dokonce přenocovat.

 

Bořejov

Bořejov

 

Písemně je existence vsi doložena již v 14. století. Zůstal zde zachován soubor památek lidové architektury, roubená fara z roku 1725 - 1727 a hlavně Kostel sv. Jakuba z počátku 18. století. Byl postaven na místě, kde stála 400 let předtím gotická svatyně. Věž u kostela byla postavena dodatečně, až v roce 1825.

 

První písemně dochovaná zmínka o obci pochází z roku 1052.

 

Ždírec, původně Sirtsch, je prastará vesnice, která existovala již v 11. století. Název obce vznikl z názvů prací při jejím zakládání, tj. odstraňování lesů – žďáření.

 

Okna

 

Obec leží v nadmořské výšce 282 m n.m., v širokém rovinném úvalu Okenského potoka, který z jihu napájí soustavu rybníků u Doks.

 

Archivní zápisy z poloviny 14. století hovoří o obci jako lidnaté vsi, která je v držení pánů z Bezdězu. Okna byla vždy zemědělskou vsí, která byla zázemím dvou center řemeslné výroby - Doks a Bělé pod Bezdězem.

 

Nejvýznamnějším památkovým objektem je farní kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 14. století. Původně gotická stavba byla zásadně přestavěna v 18. století Dodnes je zachovaný zvon z roku 1594.

 

Poblíž kostela je památný strom. V obci je několik zachovalých roubených stavení.